Observatoř
Observatoř byla vybudována stavební úpravou půdních prostor budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě na Bezručově náměstí 13. Vstup do místnosti pro pozorovatele je ze 4. nadzemního podlaží, odkud je po schodišti přístup do vlastní kopule hvězdárny.
Laminátová kopule observatoře má průměr 3,2 metru a je v ní umístěn dalekohled Meade o průměru 250 mm na paralaktické montáži. Na dalekohledu je trvale namontována CCD kamera Atik, ale překlápěcí hranol umožňuje také přímé vizuální pozorování.
Z observatoře je vzhledem k jejímu umístění na střeše budovy dobrý výhled na všechny světové strany. Je sice ve městě, kde je světelné znečištění, ale její umístění nechává střed města na severu a výhled na jih není ve srovnání až tak moc rušený světly města. Daným jižním směrem je okraj Opavy, popř. menší vesničky za Opavou. Výhled směrem na západ mnohdy potěší rýsujícími se Jeseníky na obzoru.
Pozorování
Dalekohledem se dají fotometricky měřit objekty noční oblohy pomocí CCD kamery, stejným dílem je však možné pozorovat vizuálně, kdy se pozorovatel dívá do okuláru přímo. Obojí se dá lehce měnit pouhým nastavením překlápěcího hranolu.
Z nočních objektů se pozorovatel může vizuálním pozorováním kochat hvězdnými soustavami, hvězdokupami, mlhovinami různých typů, galaxiemi... Nesmíme zapomenout ani na planety, na jasnější komety a samozřejmě Měsíc v různých svých fázích.
Přes den je možné pozorovat Slunce, samozřejmě bezpečně přes speciální sluneční filtr, který se umístí před tubus dalekohledu a zeslabí tímto světlo Slunce na minimum. Pohled v okuláru je pak bezpečný a pro oko příjemný. Na Slunci můžeme vidět zejména sluneční skvrny - chladnější místa ve fotosféře Slunce. Za vhodných pozorovacích podmínek si lze na Slunci všimnout i dalších detailů.
http://var2.astro.cz/index.php
Kromě odborného programu zaměřeného na pozorování proměnných hvězd má observatoř, také program vytvořený pro veřejnost. Dvakrát v měsíci budou moci zájemci o pozorování noční oblohy dorazit na observatoř (Bezručovo nám. 13, Opava). Dalekohledem se budete moci podívat na galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, Měsíc nebo planety (Mars, Jupiter, Saturn, ...).
Rezervace na pozorování:
Omlouváme se, ale pozorování pro veřejnost jsou z důvodu probíhající rekonstrukce až do konce roku 2022 zrušena.
Pozorování trvají jednu hodinu a maximální počet návštěvníků v kopuli je sedm. Termín pozorování je nutné rezervovat na e-mailové adrese: tomas.graf@fpf.slu.cz
V případě změny programu nebo zrušení pozorování Vás budeme informovat prostřednictvím e-mailu.
Chcete-li se před návštěvou ujistit, zda je v Opavě jasné počasí a bude probíhat pozorování noční oblohy, můžete zavolat na tel. číslo +420 734 268 124. Ve vypsaných termínech je však vždy zajištěn náhradní program - prezentace v posluchárně doplněná projekcí.
Upozornění:
Vstup na observatoř není vhodný pro tělesně postižené osoby (točité shodiště).
V případě zatažené oblohy se pozorování nekoná.
Prosíme, nezapomeňte na pohodlné a teplé oblečení i obuv.
Odborný program
Odborný program je zaměřen na CCD fotometrii astronomických objektů, zejména proměnných hvězd a tranzitujících exoplanet.
Existují různé typy proměnných hvězd. Snad nejjednodušší je pozorovat zákrytové proměnné hvězdy - čili hvězdný pár (pokud není v soustavě ještě jiný objekt) - které se pozorovateli na Zemi vzájemně zakrývají. Měří se pokles jasnosti, tzv. minima, kdy jsou hvězdy vzájemně v zákrytu. Minimum jasnosti bude mít na výsledné světelné křivce (tj. křivka změny jasnosti v závislosti na čase) ve většině případů tvar písmene "V" či "U", což znázorňuje pokles a vzestup jasnosti. Z křivky se následně určí okamžik minima - přesný střed. Údaj o času minima se pak využije v následujícím výzkumu.
Na podobném principu je založeno i pozorování exoplanet. U těch je však pokles jasnosti, který má tvar "vaničky", mnohem menší. Je tedy větší požadavek na přesnost měření. Z takto napozorované světelné křivky se pak opět určí parametry - čas tranzitu či další parametry, jako je např. délka tranzitu.
Observatoř WHOO! se pozorováním - fotometrií proměnných hvězd - zapojuje do různých pozorovacích programů. Zejména se jedná o pozorování zajímavých, většinou zákrytových, proměnných hvězd z Ondřejovské databáze vybraných proměnných hvězd. Zapojuje se tímto do pozorovacího programu probíhajícího na AsÚ UK (doc. Marek Wolf, dr. Petr Zasche).
Na stránkách Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS má každý pozorovatel možnost nahrávat svá měření - do databáze minim, databáze tranzitů exoplanet a rovněž si vést svůj pozorovatelský deník; na každou noc si vygenerovat předpovědi minim zákrytových proměnných hvězd podle zadaných parametrů či předpovědi tranzitů exoplanet. Na webu jsou rovněž informace o pozorovacích kampaních, do kterých je možné a vítané se zapojit, a spousta dalších informací a vychytávek pro pozorovatele.
Výsledky
Přehled pozorování proměnných hvězd:
PUBLIKACE S ÚČASTÍ WHOO! A DALŠÍ ČINOST:
V roce 2019 se naše pozorovatelka S. Beerová stala spoluobjevitelkou proměnné hvězdy, která byla zařazena do české databáze proměnných hvězd pod označením CzeV 2560 Vul.
IBVS http://www.konkoly.hu/cgi-bin/IBVSpdf?6204
FOTOGRAFIE Z AKCÍ:
Tranzit planety Merkur 2019
Foto: Simona Beerová
Noc vědců 2019
Foto: Simona Beerová
Noc vědců 2018
Foto: Jiří Dobrý
Nadcházející
7. května 2237 nastane nejbližší "SuperPluto" (Pluto bude mít největší možný úhlový průměr na obloze). Bude v souhvězdí Panny. Vzdálené 28.688 AU (astronomických jednotek) od Země s úhlovým průměrem 0°00'00.11"
Novinky a odkazy
https://solarsystemopava.webnode.cz/
20.11.2022 Bouchni! :) (Betelgeuse na 131% jasu)
22.9.2022 - Astronomové detekovali bublinu plynu obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie
https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2022/09/aa44493-22/aa44493-22.html
9.8.2022 - RNDr. Hana Kučáková, Ph.D. se spolupracovníky v Ondřejově objevila novu v M31 galaxii 
https://www.astronomerstelegram.org/?read=15543
Nová zpráva naznačuje, že poškození segmentu C3 může být vážnější, než se původně myslelo.
https://www.forbes.com/sites/jamiecartereurope/2022/07/18/the-10-billion-webb-telescope-has-been-permanently-damaged-say-scientists/
12.7.2022 Prní snímek z Webbo va dalekohledu.
Tento první snímek z vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba je dosud nejhlubším a nejostřejším infračerveným snímkem vzdáleného vesmíru. Tento snímek kupy galaxií SMACS 0723, známý jako Webbovo první hluboké pole, překypuje detaily. Tisíce galaxií - včetně nejslabších objektů, které kdy byly pozorovány v infračervené oblasti - se ve Webbově pohledu objevily poprvé. Tento výsek obrovského vesmíru pokrývá kousek oblohy o velikosti přibližně zrnka písku, které drží někdo na zemi na délku paže. https://www.nasa.gov/webbfirstimages
9.6.2022 - Ve dnech 23. až 25. května utrpěl vesmírný dalekohled NASA James Webb náraz do jednoho ze segmentů svého primárního zrcadla. Po prvotním vyhodnocení tým zjistil, že teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise. Důkladná analýza a měření stále probíhají. https://blogs.nasa.gov/webb/2022/06/08/webb-engineered-to-endure-micrometeoroid-impacts/
12.5.2022 - Astronomové odhalili první snímek černé díry v srdci naší galaxie - https://eventhorizontelescope.org - Astronomové odhalili první snímek supermasivní černé díry v centru naší galaxie Mléčné dráhy. Tento výsledek poskytuje přesvědčivý důkaz, že se skutečně jedná o černou díru a přináší cenné informace o fungování těchto obrů, o nichž se předpokládá, že se nacházejí v centru většiny galaxií. Snímek byl vytvořen celosvětovým výzkumným týmem nazvaným Event Horizon Telescope (EHT) Collaboration na základě pozorování z celosvětové sítě radioteleskopů.
28.4.2022 - Webbův dalekohled NASA v plném nasazení, připraven na uvedení přístrojů do provozu! 
https://blogs.nasa.gov/webb/2022/04/28/nasas-webb-in-full-focus-ready-for-instrument-commissioning/ Seřizování vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba je dokončeno. Po úplném přezkoumání bylo potvrzeno, že observatoř je schopna pořizovat ostré a dobře zaostřené snímky pomocí každého ze svých čtyř výkonných vědeckých přístrojů na palubě. Po dokončení sedmé a poslední fáze seřizování teleskopu uspořádal tým řadu klíčových rozhodovacích schůzek a jednomyslně se shodl, že Webb je připraven přejít k další a poslední sérii příprav, známé jako uvedení vědeckých přístrojů do provozu. Tento proces potrvá přibližně dva měsíce, než bude v létě zahájen vědecký provoz.
22.4.2022 - Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě byl po více než tříleté přestávce znovu spuštěn kvůli údržbě, konsolidaci a modernizaci. Dnes, 22. dubna, ve 12:16 SELČ obíhaly dva svazky protonů v opačných směrech kolem 27kilometrového prstence Velkého hadronového urychlovače s energií injekce 450 miliard elektronvoltů (450 GeV).
https://home.cern/news/news/accelerators/large-hadron-collider-restarts
7.4.2022 - Částicová fyzika by mohla být po šokujícím měření bosonu W přepsána. Standardní model částicové fyziky odolává zkoušce času již desítky let, ale nyní by nové měření částice zvané W boson mohlo naznačit trhlinu v jeho pancíři. https://www.newscientist.com/article/2315418-particle-physics-could-be-rewritten-after-shock-w-boson-measurement 
https://www.science.org/doi/10.1126/science.abk1781
3.4.2022 - Naše Země není v klidu. Země se pohybuje kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčné dráhy. Galaxie Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina spadá směrem ke kupě galaxií v Panně. Tyto rychlosti jsou však menší než rychlost, kterou se všechny tyto objekty dohromady pohybují vzhledem k záření kosmického mikrovlnného pozadí (CMBR). Na zobrazené celoplošné mapě z družice COBE z roku 1993 se mikrovlnné světlo ve směru pohybu Země jeví jako modře posunuté, a tedy teplejší, zatímco mikrovlnné světlo na opačné straně oblohy je červeně posunuté a chladnější. Mapa ukazuje, že Místní skupina se vůči tomuto prvotnímu záření pohybuje rychlostí přibližně 600 kilometrů za sekundu. Tato vysoká rychlost byla zpočátku neočekávaná a její velikost je dosud nevysvětlena. Proč se pohybujeme tak rychle? https://lambda.gsfc.nasa.gov/product/cobe/dmr_image.html
28.3.2022 - Všechna data - tentokrát dokonce z 11 observatoří - jsou nabrána a uložena na discích.
Začíná fáze leteckého transportu HW na základnu. Pokud se nevyskytnout problémy s fyzickým transportem,
můžem čekat výsledky do cca 5-10 týdnů. https://www.mpifr-bonn.mpg.de/announcements/2022/2
Kontakt
WHOO! je součástí Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Poštovní adresa:
Fyzikální ústav SU v Opavě
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
Souřadnice:
N 49° 56' 6,89", E 17° 53' 46,00"
