Observatoř
Observatoř byla vybudována stavební úpravou půdních prostor budovy Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě na Bezručově náměstí 13. Vstup do místnosti pro pozorovatele je ze 4. nadzemního podlaží, odkud je po schodišti přístup do vlastní kopule hvězdárny.
Laminátová kopule observatoře má průměr 3,2 metru a od roku 2022 je v ní od umístěn dalekohled typu Newton o průměru 450 mm, světelnosti f/3.8 osazený na direct-drive paralaktické montáži s 26-bitovými absolutními enkodéry (Renishaw).
Celý systém navrhla a na zakázku vyrobila firma 2EL, spol. s r. o. (Ing. Martin Myslivec). Oficiálním dodavatelem systému a dalšího příslušenství byla firma Supra Praha.
Primární zrcadlo dalekohledu je od firmy Alluna Optics (Německo), sekundární zrcadlo pak od firmy Orion Optics (Anglie). Řídící systém direct-drive montáže je SiTech Force One (Sidereal Technology, USA).
Na dalekohledu je namontována CMOS kamera českého výrobce Moravské Přístroje a.s., konkrétně typ C3-61000 PRO, monochromatická, s vysoce citlivým Back Side Iluminated (BSI) senzorem, s filtrovým kolem 7 pozic o rozměru 50x50mm, osazených filtry L,B,V,R,I,Ha,OIII a s off-axis guiderem.
Dalekohled disponuje elektronicky otočným sekundárním zrcátkem s možností výstupu obrazu až do čtyř pozic. Systém tak může být časem rozšířen o další detektory (spektrograf, planetární kamera a podobně) přepínatelné na dálku bez nutnosti přehazovat vybavení "ručně".
Celý systém včetně kopule je ASCOM kompatibilní a ovladatelný na dálku pomocí software N.I.N.A. nebo libovolného jiného SW balíku pro řízení observatoře. Dalekohled je určen pro odborná astronomická pozorování a měření studentů a zaměstnanců Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Na nově vybudované terase observatoře (dokončena v roce 2023) je umístěn původní dalekohled Meade o průměru 250 mm, který slouží i nadále k pravidelným pozorováním noční oblohy pro veřejnost.
Pozorování pro veřejnost
Pro termín pozorování je nutné si zakoupit vstupenku v elektronickém obchodě na adrese https://is.slu.cz/obchod/fakulta/FU/whoo/
Maximální počet osob je 10 na jeden termín.
V případě nepříznivého počasí proběhne náhradní výklad k tématu pozorování v posluchárně ve 4. patře, místnost 404.
22. 11. 2024
demonstrují: Mgr. Daniel Beneš + Robin Kašparec
29. 11. 2024
demonstrují: Bc. Štefan Jackovič + Aneta Grueberová
Děkujeme za Vaši přízeň a přejeme Vám jasnou oblohu!
Přehled anotací nabízených tematických pozorování pro veřejnost
Zaostřeno na Měsíc -- Náš nejbližší vesmírný soused skrývá mnohem více tajemství, než by se na první pohled mohlo zdát. Kromě prohlídky detailů měsíčního povrchu dalekohledem se v rámci pozorování zaměříme na jeho historii, složení a význam pro Zemi samotnou, ale zejména na to, jak ovlivňoval vývoj života na ní a jak a proč později fascinoval naše předky. Popovídáme si o astronomických jevech s ním spojených, jak je pozorovat a případně i fotografovat. A nakonec si řekneme něco o aktuálních vědeckých objevech a budoucích misích na Měsíc.
Za hranicemi Sluneční soustavy -- Pozorování bude zaměřeno především na fascinující objekty vzdáleného vesmíru. Také se dozvíte, jak vznikají a vyvíjejí se hvězdokupy – jak otevřené, tak kulové – a ukážeme si rozdíly mezi nimi. Budeme pozorovat různorodé mlhoviny, včetně emisních, reflexních a temných, které slouží jako „porodnice“ hvězd. Závěrem se podíváme na galaxie, jejich struktury a typy, od spirálních až po eliptické. Pozorování nabídne pohled na zajímavé objekty daleko za hranicemi naší Sluneční soustavy.
Světem planet -- Přijďte se s námi vydat na fascinující cestu světem planet! Během tohoto tematického večera budeme pozorovat aktuálně pozorovatelné planety naší Sluneční soustavy. Dozvíte se zajímavosti o jednotlivých planetách, jejich atmosférách a jejich přirozených satelitech. Ale především si je za jasného počasí prohlédnete dalekohledem naší observatoře. Akce je vhodná pro všechny, kteří chtějí zažít krásu noční oblohy a objevit taje vzdálených světů.
Odborný program
Odborný program je zaměřen na CCD fotometrii astronomických objektů, zejména proměnných hvězd a tranzitujících exoplanet.
Existují různé typy proměnných hvězd. Snad nejjednodušší je pozorovat zákrytové proměnné hvězdy - čili hvězdný pár (pokud není v soustavě ještě jiný objekt) - které se pozorovateli na Zemi vzájemně zakrývají. Měří se pokles jasnosti, tzv. minima, kdy jsou hvězdy vzájemně v zákrytu. Minimum jasnosti bude mít na výsledné světelné křivce (tj. křivka změny jasnosti v závislosti na čase) ve většině případů tvar písmene "V" či "U", což znázorňuje pokles a vzestup jasnosti. Z křivky se následně určí okamžik minima - přesný střed. Údaj o času minima se pak využije v následujícím výzkumu.
Na podobném principu je založeno i pozorování exoplanet. U těch je však pokles jasnosti, který má tvar "vaničky", mnohem menší. Je tedy větší požadavek na přesnost měření. Z takto napozorované světelné křivky se pak opět určí parametry - čas tranzitu či další parametry, jako je např. délka tranzitu.
Observatoř WHOO! se pozorováním - fotometrií proměnných hvězd - zapojuje do různých pozorovacích programů. Zejména se jedná o pozorování zajímavých, většinou zákrytových, proměnných hvězd z Ondřejovské databáze vybraných proměnných hvězd. Zapojuje se tímto do pozorovacího programu probíhajícího na AsÚ UK (doc. Marek Wolf, dr. Petr Zasche).
Na stránkách Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS má každý pozorovatel možnost nahrávat svá měření - do databáze minim, databáze tranzitů exoplanet a rovněž si vést svůj pozorovatelský deník; na každou noc si vygenerovat předpovědi minim zákrytových proměnných hvězd podle zadaných parametrů či předpovědi tranzitů exoplanet. Na webu jsou rovněž informace o pozorovacích kampaních, do kterých je možné a vítané se zapojit, a spousta dalších informací a vychytávek pro pozorovatele.
Snímky
Astronomické snímky novým dalekohledem:
M31 (Galaxie v Andromedě)
M45 (Plejády)
detail Merope
M71 (Angelfish cluster)
Okololí proměnné hvězdy V0824 Cep (Fireworks galaxy, Ghost Bush Cluster)
Student Slezské Univerzity Martin Durlák sleduje proměnnou hvězdu V0824 Cep a ta má velmi zajímavé okolí.
IC434 (Mlhovina koňská hlava)
M1 (Krabí mlhovina)
NGC2174 (Opičí hlava)
Moment před zákrytem Venuše Měsícem
video zákrytu Venuše Měsícem
M74 (Phantom Galaxy)
NGC7479
SH2-188
NGC7814 (Malé sombréro)
NGC7640
χ h persei
NGC7023 (Kosatec)
IC1396 (mlhovina Sloní chobot)
SH2-155 (Jeskynní mlhovina)
NGC6992 (Řasy)
M15
IC5164 (Zámotek)
NGC6823
NGC6888
M27(Činka)
SH2-174
M51 (Vírová galaxie)
M101 (Větrník)
M3
Abell1656 (Coma Cluster)
Deer Lick Group
Měsíc po první čtvrti
Dění na obloze
Zajímavé astronomické úkazy v roce 2024 jsou podrobněji představeny zde:
https://progresy.physics.cz/2023/11/16/ukazy-2024/
A pokud vás zajímá zcela aktuální dění na obloze, můžete využít informace v této rubrice portálu České astronomické společnosti (ČAS):
https://www.astro.cz/na-obloze.html
Fyzikální ústav v Opavě je kolektivním členem ČAS.
Polární záře 10. 5. 2024 z terasy hvězdárny
fotografii pořídil Milan Sedláček
Novinky a odkazy
Nové astrofyzikální informace, které mají souvislost s Fyzikálním ústavem v Opavě naleznete zde:
Astrofyzikální proGResy z Opavy http://progresy.physics.cz/
Obecné novinky z oboru astronomie, astrofyziky nebo kosmonautiky jsou publikovány na portále České astronomické společnosti: https://www.astro.cz/
Informace o městském modelu Sluneční soustavy v Opavě
https://solarsystemopava.webnode.cz/
Starší informace (bez další aktualizace):
22.9.2022 - Astronomové detekovali bublinu plynu obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie
https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2022/09/aa44493-22/aa44493-22.html
9.8.2022 - RNDr. Hana Kučáková, Ph.D. se spolupracovníky v Ondřejově objevila novu v M31 galaxii 
https://www.astronomerstelegram.org/?read=15543
Nová zpráva naznačuje, že poškození segmentu C3 může být vážnější, než se původně myslelo.
https://www.forbes.com/sites/jamiecartereurope/2022/07/18/the-10-billion-webb-telescope-has-been-permanently-damaged-say-scientists/
12.7.2022 Prní snímek z Webbo va dalekohledu.
Tento první snímek z vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba je dosud nejhlubším a nejostřejším infračerveným snímkem vzdáleného vesmíru. Tento snímek kupy galaxií SMACS 0723, známý jako Webbovo první hluboké pole, překypuje detaily. Tisíce galaxií - včetně nejslabších objektů, které kdy byly pozorovány v infračervené oblasti - se ve Webbově pohledu objevily poprvé. Tento výsek obrovského vesmíru pokrývá kousek oblohy o velikosti přibližně zrnka písku, které drží někdo na zemi na délku paže. https://www.nasa.gov/webbfirstimages
9.6.2022 - Ve dnech 23. až 25. května utrpěl vesmírný dalekohled NASA James Webb náraz do jednoho ze segmentů svého primárního zrcadla. Po prvotním vyhodnocení tým zjistil, že teleskop i přes okrajově zjistitelný vliv na data stále funguje na úrovni, která překračuje všechny požadavky mise. Důkladná analýza a měření stále probíhají. https://blogs.nasa.gov/webb/2022/06/08/webb-engineered-to-endure-micrometeoroid-impacts/
12.5.2022 - Astronomové odhalili první snímek černé díry v srdci naší galaxie - https://eventhorizontelescope.org - Astronomové odhalili první snímek supermasivní černé díry v centru naší galaxie Mléčné dráhy. Tento výsledek poskytuje přesvědčivý důkaz, že se skutečně jedná o černou díru a přináší cenné informace o fungování těchto obrů, o nichž se předpokládá, že se nacházejí v centru většiny galaxií. Snímek byl vytvořen celosvětovým výzkumným týmem nazvaným Event Horizon Telescope (EHT) Collaboration na základě pozorování z celosvětové sítě radioteleskopů.
28.4.2022 - Webbův dalekohled NASA v plném nasazení, připraven na uvedení přístrojů do provozu! 
https://blogs.nasa.gov/webb/2022/04/28/nasas-webb-in-full-focus-ready-for-instrument-commissioning/ Seřizování vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba je dokončeno. Po úplném přezkoumání bylo potvrzeno, že observatoř je schopna pořizovat ostré a dobře zaostřené snímky pomocí každého ze svých čtyř výkonných vědeckých přístrojů na palubě. Po dokončení sedmé a poslední fáze seřizování teleskopu uspořádal tým řadu klíčových rozhodovacích schůzek a jednomyslně se shodl, že Webb je připraven přejít k další a poslední sérii příprav, známé jako uvedení vědeckých přístrojů do provozu. Tento proces potrvá přibližně dva měsíce, než bude v létě zahájen vědecký provoz.
22.4.2022 - Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě byl po více než tříleté přestávce znovu spuštěn kvůli údržbě, konsolidaci a modernizaci. Dnes, 22. dubna, ve 12:16 SELČ obíhaly dva svazky protonů v opačných směrech kolem 27kilometrového prstence Velkého hadronového urychlovače s energií injekce 450 miliard elektronvoltů (450 GeV).
https://home.cern/news/news/accelerators/large-hadron-collider-restarts
7.4.2022 - Částicová fyzika by mohla být po šokujícím měření bosonu W přepsána. Standardní model částicové fyziky odolává zkoušce času již desítky let, ale nyní by nové měření částice zvané W boson mohlo naznačit trhlinu v jeho pancíři. https://www.newscientist.com/article/2315418-particle-physics-could-be-rewritten-after-shock-w-boson-measurement 
https://www.science.org/doi/10.1126/science.abk1781
3.4.2022 - Naše Země není v klidu. Země se pohybuje kolem Slunce. Slunce obíhá kolem středu Galaxie Mléčné dráhy. Galaxie Mléčná dráha obíhá v Místní skupině galaxií. Místní skupina spadá směrem ke kupě galaxií v Panně. Tyto rychlosti jsou však menší než rychlost, kterou se všechny tyto objekty dohromady pohybují vzhledem k záření kosmického mikrovlnného pozadí (CMBR). Na zobrazené celoplošné mapě z družice COBE z roku 1993 se mikrovlnné světlo ve směru pohybu Země jeví jako modře posunuté, a tedy teplejší, zatímco mikrovlnné světlo na opačné straně oblohy je červeně posunuté a chladnější. Mapa ukazuje, že Místní skupina se vůči tomuto prvotnímu záření pohybuje rychlostí přibližně 600 kilometrů za sekundu. Tato vysoká rychlost byla zpočátku neočekávaná a její velikost je dosud nevysvětlena. Proč se pohybujeme tak rychle? https://lambda.gsfc.nasa.gov/product/cobe/dmr_image.html
28.3.2022 - Všechna data - tentokrát dokonce z 11 observatoří - jsou nabrána a uložena na discích.
Začíná fáze leteckého transportu HW na základnu. Pokud se nevyskytnout problémy s fyzickým transportem,
můžem čekat výsledky do cca 5-10 týdnů. https://www.mpifr-bonn.mpg.de/announcements/2022/2
Kontakt
WHOO! je součástí Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Poštovní adresa:
Fyzikální ústav SU v Opavě
Bezručovo náměstí 13, 746 01 Opava
Souřadnice:
N 49° 56' 6,89", E 17° 53' 46,00"
